Kořeny lidové tradice vynášení Morany (nebo také Moreny, Smrtky či Smrtholky), znamení zimy a smrti, sahají
hluboko do předkřesťanské éry, a první písemné zmínky o ní jsou z poloviny 14. století. Na mnohých místech v Čechách a na Moravě se tento zvyk zachoval do dnešních dnů. Z dostupných materiálů a kronik však nelze vyčíst, zda se Smrtholka vynášela i zde na Smiřicku, a ani nejstarší generace nepamatuje, že by se tento rituál zde někdy praktikoval.
Aby tento obyčej neupadl v zapomnění zejména pro tu nejmladší generaci, která lidové tradice zná jen z učebnic, televize a internetu, rozhodli se členové základní organizace Českého svazu ochránců přírody ve Smiřicích ve spolupráci s organizací Slovanský kruh probudit zájem veřejnosti a v sobotu 24. března uspořádali akci Vynášení Morany.
Na nádvoří smiřického zámku se sešlo na 200 diváků, místních i přespolních, a k velké radosti pořadatelů zde převažovali právě ti, kteří by se měli stát nositeli pradávných tradic našich předků, aby nevymřely – děti v doprovodu svých rodičů či prarodičů. Zvědavé tváře okukovaly slaměnou Smrtholku, na které si její tvůrci dali opravdu záležet – jen postava měla téměř tři metry, a s tyčí, na které byla upevněna, měřila více jak čtyři metry. Symbol zimy byl ustrojen do bílých šatů a ozdoben podle tradic skořápkami po vyfouknutých vajíčkách, šnečími ulitami, větvičkami a pestrobarevnými pentlemi.
Na úvod zahrála na dechové nástroje pětice žáků ze smiřické Základní umělecké školy, a na to byl přítomným představen zvyk a průběh celého rituálu vynášení Morany. Děti dostaly omalovánky, na kterých byl také text písní, které pak Moranu doprovázely po její cestě k řece. Bylo pamatováno i na dospělé – ti, kteří mohli, zavdali si domácí slivovice, aby se jim lépe zpívalo. Trojice silných mužských paží se pak chopila Morany a celý průvod se vydal z nádvoří cestou přes zámecký park k místu, kde Smržovský potok ústí do Labe, k lokalitě Na Plivátkách.
Před tím, než byla Morana snesena na břeh, rozebrali si zájemci její pentle, kterými pak svázali větvičky kočiček, symbolu jara. Hořící Morana za bedlivého dozoru místního hasičského sboru skončila v Labi a podle tradic byla ještě ukamenována. Na závěr, po vylovení z vody, byla ještě pověšena na strom. A tak byla tedy ve Smiřicích zima poslána s Moranou zpět do podsvětí a s ní symbolicky i vše, co lidem škodí: nemoci, smrt a dlouhé tmavé noci.
Autorka: Ladislava Reichová
