Areál biocentra Obora

Odstraňování náletových dřevin v okolí zanikající kolmé písčité stěny

Biocentrum obora se nachází východně od Smiřic. Jedná se o rekultivovaný prostor bývalé štěrkopískovny, který byl začleněn do územního systému ekologické stability (ÚSES). Areál je rozdělen na tzv. ekologickou a rekreační zónu, jejíž hranice tvoří oddělovací pěší lávka na hlavní vodní ploše. Od roku 1998 zde ve spolupráci s vlastníkem PP, městem Smiřice, provádíme cílené managementové zásahy obnovního charakteru. Vzhledem k tomu, že se jedná o biotop společenstev mokřadního typu, je zde brán důraz na jejich podporu. Mezi významné prvky zde řadíme i biotopy teplomilným společenstev hmyzu, které se nalézají především v ekologické zóně.

Obnovená kolmá písčitá stěna a periodické tůně

V průběhu minulých dvou desetiletí zde byla obnovována soustava periodických tůní, kolmá písčitá stěna pro hnízdění břehule říční a byla zde také instalovány kamenné zídky a zimoviště pro obojživelníky a plaze. V celém areálu je pravidelně redukován porost náletových dřevin, jsou zde prováděny probírky vysázených stromů a pravidelně zde pečujeme o založené porosty hlavatých vrb. Od roku 2012 zde probíhá mozaikové kosení lučních a litorálních porostů.

V roce 2018 zde byla, v rámci programu Ochrana biodiverzity, realizována obnova pobřežních prvků. Byla obnovena kolmá písčitá stěna a vytvořili a obnovili jsme soustavu periodických tůní. Mozaikovým kosením lučních porostů a skrývkami travního drnu jsme docílili lepšího potenciálu rozvoje biodiverzity celé lokality.

Vzhledem k tomu, že má lokalita zpracovaný tzv. Plán údržby, budeme se zasazovat o jeho plnění a na základě odborných stanovisek AOPK ho budeme průběžně doplňovat. Průzkum lokality, které AOPK provedla v roce 2017, naleznete zde.


Smržovský potok

Jedna ze zaniklých zdrží vybudovaných v roce 1938

Smržovský potok je významnou lokální vodotečí, pramenící v Pleském lese u obce Smržov. Původně meandrující potok byl v první polovině 20. století, současně s řečištěm Labe, regulován a stal se v podstatě odvodňovacím kanálem intenzivně využívané zemědělské krajiny. Regulovaný potok sloužil i jako svodnice zavlažovacího lučního systému mezi Smiřicemi, Černožicemi a obcí Rasošky. V roce 1938 byla v úseku ústí potoka do řeky Labe vybudována soustava stupňových prahů s vývařišti (více zde). V rámci revitalizace štěrkopískovny Obora v roce 1996-1998 došlo na části potoka, nad zmiňovaným úsekem ústí do Labe, k revitalizaci, jejíž výsledkem bylo vybudování dvou potočních niv. Vzhledem k tomu, že se závlahový systém luk přestal využívat a postupně zaniká,  dochází tím v posledních třech letech k vysychání toku. Přispívají k tomu i klimatické podmínky a nevhodné meliorační opatření v Pleském lese.

Mozaikové kosení pobřežních porostů na původně dlážděném korytě potoka

PS v tomto směru podniká záměr obnovy původních zdrží na dolní části vodoteče, které zde byly vybudovány v roce 1938, které nesou místní název Plivátka.  Další variantou zadržení vody v řečišti je návrh na vybudování regulovatelného stavidla u mostku u vstupního prostoru biocentra Obora, díky kterému by docházelo k řízenému zaplavování potočních niv a tím i zlepšení vodních poměrů a rozvoji biologické rozmanitosti tohoto lokálního biokoridoru ÚSES. Se souhlasem povodí Labe s.p. a vlastníky dalších PP zde provádíme základní údržbu porostů a mozaikové obnovujeme dlážděné koryto potoka. Lokalita je významným biotopem teplomilných společenstev hmyzu a plazů. V roce 2018 je zavrhnuto ústí Smržovského potoka do prvků vznikající Stezky k udržitelnosti Na Plivátkách.


Pozemkové parcely vhodné k fragmentaci krajiny

Rulík zlomocný, jedna z prvních rostlin tzv. odstavených polí

V katastrálním území města Smiřice, obce Vlkov, Smržov, Černožice, Rodov, Habřina a Holohlavy se nachází množství pozemkových parcel, které nabízejí možnosti k realizacím fragmentování krajiny. Jedná se především o zaniklé a užívané polní cesty, zčásti zaorané trvalé travní porosty a neudržované plochy ovocných sadů a ostatní zeleně. V rámci platných územních plánů jsou zde i plochy nerealizovaného ÚSESu. Jednotlivé PP nabízejí možnosti obnovy krajinného rázu a konkrétními opatřeními na těchto PP lze docílit zvýšení a ochrany biodiverzity na lokální úrovni. Intenzivní zemědělská činnost má trvale negativní dopad na celou řadu rostlinných a živočišných společenstev.

Řešením je obnova a nalezení způsobů trvalé udržitelnosti takovýchto ploch. Důležitým faktorem pro obnovu fragmentace krajiny je úzká spolupráce pozemkového spolku s jednotlivými vlastníky PP a dalšími dotčenými spolky. V případě PP ve vlastnictví obcí je důležité zapojit do managementu i širší veřejnost. Obnovením a revitalizací polních cest dojde k lepší prostupnosti v krajině. Způsobem, jak tohoto dosáhnout je například realizace tzv. Rodových alejí, naučných stezek a procházkových okruhů. Obnovením trvalých travních porostů a údržbou krajinné zeleně lze docílit zlepšení ekosystémových služeb na lokální úrovni.

Příkladem je záměr obnovy původní spojnice mezi obcí Vlkov a městem Smiřice, jejíž první etapu plánujeme v následujícím roce 2019. Obnova přírodního areálu Vachkova mostku na křižovatce Vlkov, Smiřice, Smržov, Hubiles, Čibuz a Hradec Králové. Založení Rodové aleje na polní cestě ve směru Smiřice- Skalička. Obnovou krajinných prvků docílíme i rozvoji místního turistického ruchu a nabídneme tím i alternativu k asfaltové cyklostezce vedoucí ve směru Hradec Králové- Jaroměř- Kuks.

V současnosti realizujeme ve spolupráci s městem Smiřice pilotní projekt Stezky k udržitelnosti Na Plivátkách. Záměr zapojit do projektu další subjekty veřejného a komerčního sektoru bude sloužit jako inspirace dalším obcím v přilehlém regionu.